Řekla bych, že ve světě psů a psího sportu jsem se ocitla čirou náhodou. Pocházím z naprosto nekynologické rodiny, kde jsme sice vždy alespoň jednoho psa měli, ale šlo spíše o hlídače zahrady a nikdo je nic neučil.
První zkušenosti s výcvikem psů jsem získala s křížencem novofundlandského psa jménem Míša, který vstoupil do mého života v roce 2007. Neměla jsem moc tušení, co dělám, ale nějakým zázrakem se mi podařilo naučit ho základní poslušnost. Po takovém úspěchu mé nadšení pro psy a jejich výcvik vzrostlo a když do mého života vstoupila malá kříženka knírače, Dáša, rozhodla jsem se ve svém snažení pokračovat. Bohužel Dášenka nebyla do tréninku tak nadšená jako Míša a díky mému naprosto amatérskému přístupu a absolutně nulových znalostí jakýchkoliv tréninkových metod nebo postupů se mnou dlouhé roky potom nechtěla vůbec spolupracovat.
Ovšem pes, kterého jsem mohla považovat opravdu za svého, přišel v roce 2013. Kříženec knírače jménem Rex. Díky Rexovi se mi konečně otevřela cesta do světa kynologie a agility. Do dnešního dne jsem ho naučila přes osmdesát různých triků – od otoček, výskoků, různých póz až po couvání. Prošli jsme si společně tréninkem přes klikr – řídila jsem se hlavně informacemi z internetu a často jsme trénovali metodou pokus-omyl. Po nějaké době mi Rex začal vyjíždět po psech, což byl problém, který jsme řešili ještě pár následujících let. Díky pomoci několika trenérů a po mnoha měsíců trénování je z něj dneska už pohodář a prakticky nikdy nic neřeší.
K agility jsme se s Rexem dostali v roce 2013, kdy jsme se zúčastnili kurzu Agility školky. Mě to bavilo od samého začátku, ale mého psího parťáka to prakticky vůbec nezaujalo. V té době jsme řešili problémy s pozorností, poslušností i agresivitou s různými psy. K oficiálním závodům jsme se dostali o dva roky později, když jsem se odhodlala to zkusit. Dlouho jsme moc velké úspěchy nesbírali. Až po několika letech to Rexe chytlo a začal opravdu makat. Po sedmi letech můžu s čistým svědomím prohlásit, že je to skvělý agility parťák, který mě na parkuru nepřestává překvapovat. Náš největší úspěch byl titul vícemistra kříženců a přestup do nejvyšší kategorie A3.
Kromě agility jsme s Rexem zabrousili taky trochu do sportovní kynologie, dogdancingu, noseworku a coursingu. Několikrát jsme dostali možnost vystupovat na předváděcích akcích pro děti.
Agility školka
Agility pro pokročilé a začátečníky
Organizátor oficiálních i neoficiálních agility závodů od roku 2019
Míša (*3.9. 2007–18.7. 2020)
Dáša (*19.1. 2008)
- Agility: MA1, MA2, aktuálně v MA3
- Poslušnost: ZOP, ZZO
- Nosework: UZ
- Titul vícemistra kříženců a psů bez PP 2018
- Úspěchy z agility najdete zde
- Videa z některých našich závodů naleznete zde
Po více jak osmi letech jsem se rozhodla rozšířit smečku o dalšího člena. Tak se stalo, že jsem si z útulku přivezla štěně, asi křížence howavarta, Froda. S ním se v tuto chvíli připravuji na jeho závodní kariéru.
